V dnešní sváteční den trochu odběhnu od satelitního tématu, i když vlastně ani tak docela ne. Za svých třiadvacet let se satelity, což je skoro půlka mého života, jsem se setkal s velkou řádkou satelitních antén. Ať už to byly klasické parabolické - laminátové, duralové, skleněné, nebo ofsetové - plechové, plastické, průhledné, duralové, vždy jsem si z nich vybíral pro příjem ze satelitu ty "nejlepší".


Obecně totiž, u příjmu signálů ve všech pásmech nejvíce záleží na kvalitě antény. Nejlepším zesilovačem je anténa, říkali už dříve zkušení posluchači a u úzce směrového příjmu vzdálených signálů s malou intenzitou, což je případ satelitního příjmu, to platí dvojnásob.

Pro příjem družicových pořadů v pásmu 11 až 12,5 GHz se dnes užívají zejména ty výše vyjmenované parabolické antény. Pro příjem v 2,5 GHz a v části 4 GHz pásmu jsem se také setkal se soustavami Yagi antén a experimentálně vyzkoušel i Fresnelovy čočky, či tubusové antény. Otestoval jsem i malý bílý kvádr kompaktní satelitní antény SelfSat, či samonatáčecí antény pro obytné vozy a přívěsy.

A v různých velikostech - od 20cm průměru až po 14m uplinkové paraboly. Pravda, pod nimi jsem se jen schovával...


Ale tento měsíc, kdy mám narozeniny i jmeniny, jsem dostal jako dar parabolu, jakou jsem dosud v rukou neměl. Měla sice jen průměr 28cm, ale byla opravdu "fakt moc dobrá". Po vybalení z "přepravního obalu" byl na držák nasazený "kvádr", představující konvertor, na bílé ploše se skvělo logo satelitního providera ASTRA. Ještě na chvilku zapózovat pro fotoaparát a...






...vzal jsem nůž a parabolu - dort začal krájet pro hosty. Jednalo se o dort s dvěma a půl vrstvami čokoládové náplně, marcipánovou polevou a jedlým marcipánovým konvertorem - a musím říci, že tak dobrou parabolu jsem ještě nejedl! Máme to na Moravě šikovné cukrářky!


Václav Hrubec, satCentrum, 28. 9. 2011